Rodinná dovolená a jiná neštěstí III.

5. srpna 2018 v 14:11 | Mary
60°, sice na sluníčku, ale na to se teď už nehraje. Upřímně? Moc nechápu lidi, kterým tohle teplo vadí. Já jsem zrovna na Korsice a užívám si to. Můj původní plán byl, článek o výletech, nějaká doporučení a tipy. Ale kdo sleduje můj instagram, měl tipů dostatek. Možná, nějaký ty tipy sepíšu, ale bude to jak z Chorvatska, tak ze Švýcarska, ale i z Korsiky.


Každý rok jsme jezdili k moři jen jednou, bohatě to stačilo, ale letos se nám to trochu zvrtlo a vyrazili ještě na Korsiku. Ne úplně k moři, spíš blíž k horám, ale nebyl den, kdy bychom se ve 40° vedrech nevykoupali v moři. I já, která nemá ráda být po moři slaná, jsem totálně rezignovala a užívala si výjimečně pozvolný vstup do moře. Fakt hodně pozvolný, to bylo naposledy v Řecku na Possidi. A jak nejsme zvyklí na písek, tak je to děsný, písek se dostane naprosto všude, je to fakt peklo. Zlatý, moje oblíbený útesy.

Sice by se asi dalo dojet na Korsiku na jeden zátah, ale my se stejně jako do Chorvatska rozhodli, že si cestu rozdělíme. Naší první zastávkou bylo Švýcarsko a jeho 14°. Jakožto velcí turisté, jsme museli obejít i pár "kopečků" a tak nám kousek Švýcarska zabral tři dny. Na ubytování nároční nejsme, stačí nám trochu vybavená kuchyň, WIFI, dostatek postelí a koupelna. Víte, jak poznáte, že ubytování je buď krásné, nebo stojí za starou belu? Buď se hodně raduju, v tom druhém případě hodně nadávám. Nebyla by to ta správná dovolená, kdybychom alespoň malinko nezabloudili, to můžu s radostí "odfajfknout" jako splněné. Do Švýcarska jsme dojeli, když zrovna začínalo slabě pršet a tak nanosit kufry z auta do našeho velkého, prostorného, horského ubytování byla otrava. Ale velký dům Lucia byl naprosto famózní. Velké prostorné pokoje, velký gauč, trochu menší kuchyň, ale v pohodě stačila pro nás osm lidí, velká koupelna se saunou, modrým vybavením byla dech beroucí. Pokojíky po dvou byly laděny do dřevěného dekoru a vše horsky vonělo.


Kvapem jsme projeli další kus Švýcarska, Itálii a v ní Miláno, kam se jednou podívám a už jsme pelášili na trajekt, jelikož hrozilo, že ho nestihneme, protože v Miláně byla dopravní nehoda. Vše dopadlo dobře a my v noci, po několika zablouděních dorazili na místo určené. V Santa Maria Siché bylo vše tak krásné, upravené a voňavé, kromě našeho ubytování. Můj "wow úsměv" okamžitě vystřídal pohled zhrození, zděšení a já nevím čeho všeho, jako zvládla jsem spát ve stanu, v karavanu, na naší skvělé chalupě, ale tohle byl fakt kentus, to se ani jinak skoro říct nedá. Všude byly samý cetky, krámy, kokotiny prostě. (Jo, teď, když si na to zase vzpomenu, tak se ve mně vaří krev). Člověk do toho dá nemalý peníze a pak očekává, že tam bude čisto, voňavo, uklizeno, povlíknuto. No, povlečený postele jako byly, ale na tom prostěradle byly chlupy, jako vážně? A všechno bylo tak strašně zatuhlé. V pokynech bylo napsáno, že MUSÍME vyprat a uklidit dům, no, je to dost neobvyklé to praní, ale vše jsme udělali, tak jak bylo napsáno. Já když jsem pak zametala, tak jsem vymetla i kouty, které koště viděly leda tak z velký dálky. Když jsem odjížděli, tak dům byl voňavý, prádlo vyprané a hlavně BYL VÍC ČISTÝ, než když jsme přijeli. A víte, co nám ta kráva majitelka napsala? Že dům zůstal neuklizený. To když jsem četla, tak jsem chtěla jet zpět a omlátit jí pánev o hlavu. Jo, vám se to zdá vtipný, ale zkuste si vzít koště a ve 40° vedru zametat devíti pokojový dům s verandou a balkonem. Kunda blonďatá.


Moje nálada se hned zlepšila při příjezdu do vesničky Penta - di - Casinca, která je posazená na mohutné skále. Když jsem se dozvěděla, že tohle ubytování bylo o 10 tisíc levnější, nečekala jsem už nic. O to víc byl můj wow úsměv mocnější, když se před námi vyloupl krásný velký voňavý dům, byla jsem šťastná. Všechny místnosti jsou tak velké, prostormé a světlé, až mi z toho přechází zrak. Na první pohled je patrné, že dům je starý, ale je moderně vybaven, je to tu útulné a paní domácí je naprosto skvělá. Se svými třemi větami, které umím anglicky, si tu připadám jako rodilý mluvčí. A když vám někdo řekne "little bit" znamená to, neumím ani slovo. Moc se mi tu líbí.




Máme za sebou pár perných výletů, které jsme si neuvěřitelně užili, viděli jsem divoké koně a dvě vysokohorská jezera, který byla nádherná. Výlety se neobešly bez zranění v podobě vyklého kotníku, vykloubeného palce a "dojebaných" šlach, také ale značně zničených bot, které už leží u popelnice.

Pac a pusu u dalšího článku,
Normální holka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama