Život na vysoký

22. října 2018 v 10:37 | Mary |  Život na vysoký a koleji
Řeknu Vám, věnovat se vysoký, holkám z koleje, článkům, instagramu, hospodě, to je opravdu téměř nemožný. Blíží se konec měsíce a mě ještě čekají tak tři články. Dneska se vrhnu na takové pomlouvání. Ale.. Nebudu pomlouvat nikoho jiného, než sebe.

Stalo se to zhruba před třemi týdny. Předem Vás všechny, kteří mají citlivé žaludky, upozorňuji, bude to místami dost nechutné. Zvláště tedy fotky. No, jdeme na to.


Před třemi týdny jsem se ve škole rozhodla, že nepůjdu na informatiku. Děláme tam totální prd a jelikož jsme byly s holkama na koleji jen krátce, byly jsme dohodnuté, že půjdeme do města nakoupit si nějaké vybavejí, které nám ještě chybělo, tak jsem prostě nemohla na tu informatiku jít. Jenže shodou okolností se celý den vyvrbil úplně jinak, než bylo v plánu.

Kolem 12 jsem byla na koleji (budu používat doma) a chtěla si udělat oběd. Zatím nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo cokoliv zvrtnout. Když jsem přišla do naší malinkaté kuchyňky, zhrozila jsem se, jaký tam byl nepořádek. Takže, abych si mohla udělat oběd, musel ten bordel nejprve pryč. A to byl kámen úrazu. Na koleji máme elektrickou dvouplotýnku. Ten, kdo mě zná, už asi tuší, co se stalo.

Pro ty ostatní, jedeme dál. Na té dvouplotýnce byly špinavý hrnce, no nic neobvyklého. První, co mě napadlo bylo je umýt, jenže, když jsem po nich sáhla, byly teplý. Prostě to mi připadalo hodně hodně divný, tak jsem začala zkoumat, proč jsou teplý. No, jelikož jsem elektrickou dvouplotýnku viděla předtím tak dvakrát, nedošlo mi, že když bude celou dobu, někde od 8 zapnutá plotýnka, že bude teplá, co teplá, horká! Ne, nejsem tak blbá, zkusila jsem, jestli sálá, ale nesálala, tak ano, teď už blbá, jsem prostě tu ruku na plotýnku položila. A ne, že bych s ní hned cukla, já jsem ji tam držela a čekala, až se mi hezky půl dlaně a prsty seškvaří.

Kdo se spálil ví, že to kurva bolí. A že pětiminutové chlazení prostě nestačí. Psala jsem mojí spolubydlící, která je fakt strašně skvělá, ona za pár chvil (za hodinu a půl) přiběhla. Když mě viděla a já ji řekla, co se mi stalo, chtělo se jí smát. Pak zavolala na pohotovost, aby nám poradili, co máme dělat, tam nám hovno poradili, jen to, že máme chladit, no to už jsem dělala přes hodinu a měla jsem uplně zvrásnělou celou ruku. Když přišla druhá spolubydlící, též skvělá holka, donutila jsem je jít k vrátnici, jestli nemají obvaz. Poté jsme vyrazily do města. Já nebyla vůbec schopná jet v autobusu, tak jsem šly pěšky. Po chvíli jsme dorazily do lékárny, kde mi lékárnice doporučila "Pantenol". To je totální shit. Jestli se spálíte jinak než od slunce, nikdy na to nedávejte "Pantenol", po chviličce Vás to začne pálit ještě víc, než v tom autobusu. Rozhodly jsme se zamířit do Maxe. Už jsem byla opravdu zoufalá, strašně to bolelo a nutně jsem potřebovala něco účinného. Hnedle mi dala gelové chladící polštářky, které jsou určeny přímo na spálenity. Moje spolubydlící mi to tam hnedle dala a svět byl najednou hezčí a veselejší. Neuvěřitelně se mi ulevilo. No, to po chvíli přestalo a začalo to zase pálit. Strašný. Celou noc jsem měla vedle postele kýbl s ledovou vodou a celou noc jsem si máčela ruku. Strašný.


Takhle to vypadalo bezprostředně po ukončení chlazení a druhý obrázek je asi tři hodiny po chlazení. Po každé spálenině přícházejí puchýře. Bylo mi řečeno, abych je nepropichovala, no... znáte to. Samozřejmě jsem ho propíchla a tolik vody, co z něj vyteklo jsem ještě neviděla. Samozřejmě se to hojí ještě teď a mám zjizveou celou dlaň, ale holt občas nemám na výběr. Neustále je to citlivé a strašně suché.

Toť dnes vše.

Pac a pusu u dalšího článku,
Normální holka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama